PIVOVÁREK TRUBADÚR

O pivu

Domníváme se, že dobré pivo musí v sobě nést něco navíc. V případě piva Trubadúr je to „něco“ sice neměřitelné a vědecky nedefinovatelné, ale přesto to poznáte. Podstatou tohoto nepopsatelného a přesto vnímatelného fenoménu je skutečnost, že pivo Trubadúr je vařeno s láskou. Tam, kde není hlavním motivem výroby „od kdy do kdy a co za to“ (jak říkal v jednom svém výstupu pan Werich), tam prostě nemůže vznikat odosobněné pivo bez tváře. Je to otázka přístupu k práci.

V takto malém, ba přímo nejmenším pivovárku u nás schváleném pro "komerční" vaření, není technicky ani ekonomicky možné vařit pro zisk. Proto se zde tvoří lahodný mok s myšlenkou na to, aby ten, kdo si ho dá, měl z něho radost. Nabádám k takovému přístupu nás všechny. Nemám na mysli teď pouze pivo, ale uvažuji v obecné rovině. Když se oprostíme od honby za maximálním ziskem a začneme dělat věci druhým pro radost, budeme sice možná muset být trochu skromnější, ale zato budeme mnohem spokojenější a šťastnější. Svět bude rázem obyvatelnější. A to pivečko, rohlíky, uzeniny i zelenina nám pak budou opravdu chutnat a budou zdravé. Boty se nám za měsíc nerozpadnou jenom proto, že se v nich nesmí běhat anebo chodit za deště a pračka nám „neodejde“ dva dny po záruce...

Ano, dělejme věci tak, aby z toho měli ostatní radost a ta radost nemine ani nás... Nepotřebujeme na to ani ISO, ani IFS ani další sofistikované standardy a systémy s přebujelou administrativou. Teror papírů převládne tam, kde se pracuje bez nadšení, kde se střetávají sobecké zájmy a kde není mezi lidmi důvěra. Bohužel. Takové už bývá mnohdy prokletí velkých fabrik, at´už vyrábějí pivo nebo cokoliv jiného. Proto používejme selský rozum, dělejme věci s láskou a svět bude jako dřív.